V této kapitole ještě zůstaneme v dobách, kdy se do fotoaparátu zakládal film a profesionální počítačové zpracování fotografií bylo dostupné jen hrstce vyvolených. O co tedy půjde? Pokud už nějaký ten rok fotíte hmyz a pavouky, tak zjistíte, že drtivá většina těchto tvorečků je velmi maličká, a že ani speciální objektiv vám je nedokáže náležitě přiblížit. Začal jsem tedy hledat možnosti, jak navýšit maximální zvětšení objektivu, a lovecké štěstí mi opět přálo. Skončila doba přístrojů s manuálním ostřením, který jsem stále nosil v brašně, a kvalitní doplňky – telekonvertory a mezikroužky – se k nim daly koupit za velmi nízké ceny, i když byly úplně nové. A právě s takovou technikou jsem mohl nahlédnout mnohem hlouběji do světa všech těch podivných tvorů. Zatímco samotný objektiv mi na filmové políčko zobrazil detail o velikosti přibližně 7 x 5 centimetrů, najednou jsem rozměry zachyceného detailu počítal na milimetry. Poprvé jsem přímo v hledáčku viděl, jak se „rozhlíží“ maličký pavouček skákavka, a mohl jsem fotit detailní portréty vážek, motýlů a brouků. Sice to byla práce vyžadující maximální soustředění, a často byla největší potíž kýženého živočicha vůbec dostat do hledáčku, ale toto období mi přineslo skvělé snímky, které jsem zatím nepřekonal ani s mnohem modernější technikou.

 

Portrét jedné z našich hojných menších sarančí:

 

Kobylky sice také skáčou jako saranče, ale jinak se od nich liší jak vzhledem, tak způsobem života. Na tomto snímku si všimněte podlouhlých otvorů na předních nohách kobylky - jsou to její sluchové orgány:

 

Detailní pohled na hlavu vážky motýlice lesklé:

 

Portrét vážky černořitné. Všechny vážky mají oči složené ze segmentů o dvou různých velikostech - větší segmety v horní části oka slouží k orientaci na dálku, menší segmenty ve spodní části pak živočich využívá při útoku na kořist:

 

Vážka obecná patří mezi menší nenápadné druhy a můžeme se s ní setkat i dost daleko od vody:

 

Portrét velmi plaché vážky šídlatky považuji za jeden z cenných fotografických úlovků:

 

Hlava jednoho z našich šidélek v detailním záběru:

 

Pohled zblízka na samičku brouka roháče obecného:

 

Brouk zlatohlávek se krmí v květu hlaváčku jarního:

 

Dvojice obávaných hmyzích lovců. Vlevo brouk svižník, vybavený ostrými srpovitými kusadly, vpravo sršeň obecný, který za letu dokáže uchvátit jiné zástupce hmyzí říše:

 

Pestřenka trubcová svým vzhledem připomíná včelu, jak napovídá její jméno, ale patří do řádu dvoukřídlých. Je tedy příbuzná mouchám a komárům:

 

Našimi největšími zástupci dvoukřídlých jsou nohaté tiplice:

 

Pestrobarevná housenka nočního motýla kukléřky:

 

Některé housenky jsou hustě porostlé chlupy:

 

Detailní pohled na hlavu babočky bodlákové:

 

Babočka osiková, zvaná též černopláštník:

 

Bělásek rezedkový se častěji vyskytuje v nejteplějších oblastech naší vlasti:

 

Babočka bílé C sedí na kmeni břízy - ani toto tedy není snímek sbírkového exempláře:

 

Vlevo ohniváček celíkový, vpravo detailní pohled na jednoho z našich modrásků:

 

Dlouhonozí sekáči patří do třídy pavoukovců, ale od pavouků se liší stavbou těla i uspořádáním očí:

 

Samička křižáka obecného číhá na kořist ve své síti: